Poslední roky, když se potkávám s přáteli a známými, vždy slyším „co se s Tebou stalo, ty jsi úplně jiná….“ a následují údivné i obdivné věty k mému vzhledu, chování, přístupu k životu a vůbec všemu, co ke mně patří.
Samozřejmě mě to těší, i když ještě převažují rozpaky. Ale vím, že je to tak. Vnímám, jak se já, a tím i vše kolem mě, mění. A uvědomuji ji si, co vše je jiné než bylo před deseti roky, kdy do mého života vstoupila kineziologie. Ještě se nacházím, objevuji střípky svého já, které mi bylo v dětství, dospívání i v dospělosti důvěrně známé, a které se na cestě životem kamsi ztratily. Během života jsem překonáváním překážek potlačila spoustu své svobody, spoustu svých dobrých vlastností, ztratila údiv nad krásou života a světa a hlavně, strašně moc jsem zapomněla na sebe.
Není to o tom, že jsem neměla radost, úspěch, pěkné vztahy a spoustu krásných věcí v žití, ale o tom, že v úsilí, abych naplnila všechna očekávání moje, mých blízkých i okolí podle společenských a vžitých norem, jsem zapomněla si plně vychutnat prožitek okamžiku a zaměřila se na usilování o to, co jsem si sama nastavila a domnívala se, že mi přinese radost a naplnění života.
Kineziologie mi dala možnost odstranit spoustu vlastností, zvyků a omezení, která jsem si sama vytvořila. Které mě měly chránit, ale které časem zakotvily, nabraly sílu a staly se pro mě brzdou a přítěží. Obavy, strachy všeho druhu, stres, úzkost a dlouhé zvažování před rozhodnutími a někdy i rezignace, protože jsem neměla odvahu nebo sílu jít za tím, co jsem uvnitř bytostně cítila, že chci, potřebuji a správně by mělo být.
Tolik můj Příběh kineziologie.
Pokud se rozhodnete řešit Vaše témata touto metodou, bude to Váš vlastní Příběh kineziologie.
Míru jeho naplnění si určíte, jak Vy budete chtít a jak to budete cítit. Možná to bude jen odstranění obtěžujícího nebo zraňujícího modelu, možná to bude nastartování nového přístupu k životu, jak se to stalo mě.
Vždy je to však Příběh naplnění života, osobního růstu, úspěchu a svobody.