Měsíc: Prosinec 2022

aneb O novoročních předsevzetích

Když jsem 11.8. dávala první blog „O kineziologii One Brain aneb Co, že to vlastně dělám“, ještě jsem přesně nevěděla, jak to budu psát. Jen jsem měla potřebu dát ven informaci o tom, čím poslední roky „žiju“, a třeba i inspiraci někomu, komu by to mohlo pomoct anebo dokonce tak úžasně změnit život, jako mě. Chtěla jsem blogy pojmout jako takový nástin a postřehy, ne jako vyčerpávající informaci. Proto jsem se také jen tak dotkla určitých témat, a to ještě zdaleka ne všech, se kterými pracuji.

Měla jsem představu, abych alespoň zhruba odpověděla na základní otázky: CO? – PROČ? – JAK?.  Myslím, že to tam je. A jsem moc ráda, že mi to podařilo splnit do konce roku.

Nový rok by měl přinést nové věci.

Dám Vám otázku:  „Jak to máte s novoročními předsevzetími?“

Jednou jsem četla, že je to „špatně“.  Že si je sice dáváme, ale stejně je v naprosté většině nedodržíme.  Hodně jsem o tom sdělení přemýšlela, protože u mě je to pravda. Já si vždy dávám novoroční předsevzetí, a dokonce je vždy i začnu plnit. Nechci si moc sahat do svědomí, ale když to vezmu globálně, tak fakt je, že to nikdy dlouho nedodržuji. Pár případů, kdy jsem to zvládla tak dlouho, až se z nového stal zvyk, bych ve svém životě našla. Ale bylo to jen pár sněhových vloček, oproti lavině těch, co propadly.

Tak co s tím? 

Každý rok si na to vzpomenu, když se ohlížím za uplynulým rokem, přemýšlím nad tím dalším, a dávám si novoroční předsevzetí.

Dávám si je i nadále. Došla jsem pro sebe k závěru, že pro mě není důležité, jestli u toho předsevzetí vydržím. Důležité je uvědomit si, co chci jinak, rozhodnout se to změnit, a pak vykročit.

Uvědomění – rozhodnutí – a první krok, to vnímám jako to nejdůležitější k pozitivní změně.

Ono je to pak stejně všechno jinak. Osud nám vždycky s těmi našimi plány a očekáváními zamíchá. Ale je to jako tekoucí voda. Je to život s emocemi, které přináší: naděje, těšení se, překonávání překážek. A vůbec není důležité, jestli vydržím u původního záměru nebo přehodím výhybku. Vždycky je to vítězství nad stagnací.

Takže jedno moje novoroční předsevzetí:  S články budu pokračovat. 

Nebude to už ale „výuka“ o kineziologii One Brain, bude to trošku jiné. Píšu záměrně „trošku“, protože vše se vším souvisí a to, co mi naplňuje život, se prostě promítá do všeho.

To už si ale nechám na příště.

A další moje novoroční předsevzetí jsou „Vitamíny pro štěstí“ – vitamíny vnímané očima, ušima, nosem, chutí, hmatem. Zkusím si je víc vyhledávat a víc užívat. A to přeji i Vám všem.

Některé se pokusím sdílet.

Dnes jsou to tedy fotky z mojí včerejší 11,5 km procházky, s cílem projít si novou stezku pro pěší z Neslovic do Tetčic. Úžasný zážitek, i když díky ledu a plahočení se přes pole, jsem musela masírovat a mazat nohy, abych vůbec usnula. Ráno ale už zbyly jen ty krásné pohledy a výrazný nárůst energie.

Přeji Vám do nového roku, abyste měli hodně odhodlání a sil jít za svými sny a plány.  Protože, kam člověk napne svoji energii, to žije – to se stane.

aneb Jak to vlastně funguje

Minule jsme si něco řekli o našem láskyplném srdečním energetickém centru. Dnes se tedy podíváme, co se tam děje. A bude to zase velmi lehce nastíněné, jen jako inspirace.

Říkali jsme si, že v srdeční čakře se setkávají energie všech ostatních čaker. Když se řekne, že něco jde odněkud někam, tak v duchu hned vidíme takový proud, který někam směřuje. Potřebujeme si ale uvědomit, že ve skutečnosti jsme celek, ve kterém je vše se vším spojené. Je to spousta vazeb, směrů energie, spojení a rozptýlení, které působí současně a postupně na všech místech našeho těla. Energie tedy propojuje vše se vším.

Ze tří spodních čaker se energie obrovskou silou zvedají nahoru do srdce, jako horká živelná láva.

Používám záměrně toto přirovnání, protože energie těchto čaker právě tak vnímám, zemní, vášnivé, silové. Prožitky s nimi spojené bych označila jako „zvenku dovnitř“. Co tím myslím?  Jsou to emoce, které získáváme interakcí pro sebe z okolního světa.

Ještě bych chtěla předeslat, že všechno, o čem si povídáme, se týká všech emocí, příjemných i nepříjemných.  My se ale dnes budeme bavit jen o tom krásném, pozitivním, dyť jsou vánoce.

Jaké to tedy jsou emoce?

Základní čakra nám přináší potěšení ze všeho, co souvisí u udržením a zachováním života. To jsou požitky z jídla, pití, ze sexu, z tepla a útulnosti a bezpečí domova, uspokojení s dostatku peněz, zajištěné budoucnosti…  Druhá čakra to rozvíjí. Vede nás k tomu, abychom si to opravdu užívali, obohacuje naše prožitky v oblasti mezilidských vztahů. Přidává k všemu tomu touhu, představivost, tvořivost. Vede nás k hledání uspokojení našich tužeb, a pomáhá nám překonat stereotypy a vykročit do změn. A třetí čakra to obohacuje o individualitu – o mě, o hledání možností seberealizace a sebeprosazení ve světě. Velkou silou této čakry je sebedůvěra, sebepřijetí  a sebeláska.

Energii horních tří čaker vidím spíš jako sílu křištálu a ledu. Ne, že by nebyly stejně živelné, ale spíš je vnímám, jako takové nehmotné, zářící. Prožitky s nimi spojené bych označila „zevnitř ven“. Je to hlavně o tom, co zase my každý dáváme venkovnímu světu.

S krční čakrou je spojena originalita a tvořivost, která vniká z osobního pochopení a kolektivního vědomí. Řekla bych prostě inspirace. A my tvoříme a dáváme tuto energii ostatním. U nás všech jsou to slova. Láskyplná slova, která vyjadřují lásku, jsou obrovský dar světu. Někteří z nás navíc najdou své poslání v dalších projevech tvořivosti. Obecně se to zařazuje pod pojem umění; hudba, malování, sochařství, stavebnictví, atd. Jsou to ale i okamžiky každodenního života, ve kterých využíváme energii této čakry, zkrášlování domova, pracoviště, zahrady, naaranžovaná kytice, vánoční výzdoba… Využitím potenciálu této naší energie obohacujeme svůj život a život ostatních lidí o prožitky viděné očima, slyšené ušima, vnímané dotykem. Jak se říká, vše, co nás „zahřeje u srdce“.

Energie čakry Třetího oka tuto naši schopnost rozvíjí. Pokud jedeme na vlně této energie, pocit s tím spojený se označuje jako flow. Takže když jste zažili neskutečné nadšení při tvoření, a šlo to samo, tak nějak, jak kdyby vás někdo vedl, tak to jste tam. A díky ní se tak dostávají do našich životů mimořádné věci, nové, nečekané, neopakovatelné. A korunní čakra tomu všemu „dává korunu“. Spojuje nás s vesmírnou energií a to je úžasná síla. Úžasná síla pro nás, pro naše poslání tady na Zemi, a úžasná síla, kterou můžeme transformovat a prostřednictvím našich schopností, vědomostí, prací a citů předávat dál.

Jako lavina se pak tato energie valí dolů do srdeční čakry.

A co srdce s tím?

Srdce tuto energii emocí přijímá, zpracuje a pak vysílá ve formě signálů do mozku. Mozek tyto signály dále zpracovává – zde hraje velkou roli část mozku, která porovnává vjemy se zkušenostmi. A pak spustí reakci.

Pokud je signál ze srdce ve formě velmi jemných jasných vln z pozitivních emocí, mozek se lehce s nimi sladí a spouští do našeho těla chemickou reakci látek, které podporují život. A my se naladíme na radost, euforii, na růst a obnovu. Tím se náš imunitní systém stává opravdu silný a naše životní síla roste.

Pokud ale prožíváme frustraci, žárlivost, vztek, zlost a strach, jde ze srdce úplně jiný signál. Jsou to neuspořádané, chaotické, ostře klikaté vlny. Mozek se také musí sladit s touto chemií a do těla vysílá chemické látky vyvolávající stresovou reakci. Ta má zachránit naše přežití, současně nás ale velmi vyčerpává, protože spotřebuje velmi mnoho naší životní síly.

Kdysi jsem se učila, že tohle všechno začíná v mozku, dnes víme, že na počátku je srdce. Tato činnost srdce je dnes už vědecky potvrzená a přesně zmapovaná.  „Silné a šťastné srdce“ je alfa i omega našeho šťastného a naplněného žití.

A je na nás, co pro ně uděláme.

A co můžeme udělat?

Můžeme strašně moc, pokud chceme a dáme tomu úsilí. Cílem je, aby ze všech energetických center šly do srdce ve velké míře dobré pocity. Řeknete: Jak? V dnešním světě obzvláště. Je to obrovský tlak, obrovské napětí, neustálé strašení ze všeho a ze všech, nedostatek. Co můžu?

Odhady z dlouhodobých pozorování říkají, že 95% toho, z čeho máme strach, se nikdy neuskuteční. Takže vlastně stačí jen odbourat těch 95% zbytečného strachu, napětí a úzkosti, které máme v sobě. Tolik? To zní nereálně. Ale co kdybychom uvažovali nad odstraněním alespoň poloviny z toho. No a to už je opravdu výzva. Moje zkušenost, osobní i s klienty je, že každý krok, každý jednotlivý strach, úzkost a přetížení, kterého se nám podaří zbavit, je obrovská úleva. A takhle krok za krokem postupovat, to už je přece představitelné. Sama podle sebe vím, že to opravdu jde.

Tak to dnes bylo trošku vážnější. Ale chtěla jsem tyto poznatky sdílet právě teď. Blíží se konec roku, je to „srdeční období“.  Letošní rok byl v duchu uvědomění sebe sama. Možná Vám zbyde v době svátků chvilka na zamyšlení, a tak jsem chtěla zdůraznit, že všechno pro nás dobré máme k dispozici ve svých srdcích.  Potřebujeme to jen dát sami sobě a pak to dát i ostatním.

Jako „Vitamín pro duši“ jsem dnes zvolila strom. Je to smrk, který jsme zasadili cca před třiceti lety. Kupovali jsme druh, který měl být středního růstu. Ale tenhle chtěl naplno žít a růst. Nepřemýšlel o tom, na jakou výšku ho vyšlechtili. Nebral v úvahu, že z jedné strany ho omezuje třešeň a z druhé sousední dům. Neodradilo ho ani, že roste u fregventované ulice a dostává pořádné dávky jedů z aut.  

A jaký je to pašák!

Přeji Vám do nového roku také takovou sílu. Silné kořeny v zemi a odtud hodně energie, hlavu až v oblacích, a odtud hodně inspirací, radost ze života a vůli žít, růst a kvést.

aneb Co také slouží k harmonizaci srdeční čakry

Minule jsem zmiňovala, že harmonická činnost srdeční čakry nám přináší pocity blažené radosti. Jenže ono to nepřichází vždycky tak úplně samo o sobě, bez naší snahy. A tak si tomu trošku podle svých možností můžeme pomoct.

Přeji Vám v tento předvánoční čas krásné naladění Vašeho srdečního energetického centra. Ať se Vám podaří, co nejúžasněji prožít a vychutnat si zážitky, které nám toho roční období nabízí.

Na inspiraci posílám pár foteček. Ta první to byl pro mě obrovský vitamín pro srdce. V sobotu tady na zámku byly předvánoční trhy, a jako třešnička na konec bylo vystoupení sboru Rosalek. Úžasný zážitek. Mrzlo, bylo nevlídno, ale nádvoří bylo plné a všichni jsme si to užili. Prostě pastva pro sluch, oči, srdce a duši. Škoda, že fotka zachytí jen vnějšek a udělat video mě v té chvíli nenapadlo, jak jsem byla zapojená v prožitku.

aneb Jak to vlastně máme se srdečním energetickým centrem

V minulých článcích jsme si povídali o jednotlivých energetických centrech – čakrách a já jsem slíbila, že na tu nejdůležitější si nechám celý další článek. Dnes tedy konečně srdeční čakra. Záměrně provokuji se slovem „nejdůležitější“. Jak může být v lidském těle něco nejdůležitější? Logicky ne. Ale když to vezmeme pocitově? To už je na zvážení.

Základním pohonem srdeční čakry totiž je láska.

Co si pod tím představit?

Srdce je náš opravdový střed, sídlo duše a naší pravé podstaty. Zde se setkávají energie všech ostatních čaker. Ze základní, druhé a třetí čakry sem proudí energie našeho JÁ. Je to obrovská silná zemní energie. My si ji uvědomujeme v prožitcích spojených s naším tělem, myslí, s naší osobností a s naším egem. A z páté, šesté a sedmé sem proudí energie kolektivní a vesmírné skutečnosti. My si je uvědomujeme ve vztazích s ostatními lidmi, v nápadech, myšlení, intuici atd.

Srdeční čakra je místem, kde prožíváme jednotu se sebou a se vším. Obohacuje naše vnímání o pocity opravdové lásky a něhy, radosti ze života, sebepřijetí, a ve vztahu k ostatním lidem a všemu okolnímu světu o odpuštění, soucit a ochotu pomáhat druhým. Dává nám schopnost přijímat a dávat. Je také místem odkud vychází naše léčivá síla, kterou můžeme použít pro sebe i pro podporu druhých.

Všechny ostatní čakry jsou závislé na toku energie ze srdce, podobně jako mozek a všechny orgány jsou závislé na krevním oběhu.

Pokud je srdeční čakra v nerovnováze, má málo energie nebo je tam disharmonie, vnímáme pocity odloučení, vnitřní samoty, nedostatku lásky.  A točíme se v nekonečném kruhu hledání, jak tyto potřeby naplnit. Často to vede k obětování se ostatním jako cena za uznání, trpíme přílišnou oddaností a vzájemnou závislostí. Ztrácíme svobodu a nezávislost. Setkala jsem se s označením silné nerovnováhy jako „zlomené krvácející srdce“, a myslím, že to ten stav vystihuje.

Pokud popíráme přání vlastního srdce, vzniká na srdeční čakře blok. To vede k nedostatku lásky k sobě samému a neustálému hledání naplnění v lásce k jiné osobě. Je to velká „bolest srdce“. Nikdo nám nemůže nahradit to, co si sami sobě nedáme a nedovolíme.

Harmonická činnost srdeční čakry nám přináší pocity blažené radosti. Ve vědomí to prožíváme jako bytí v míru a klidu, a navenek vysíláme nesoupeřivost a otevření svého srdce všemu, co život dává.

Přirozeným citovým výlevem srdce je upřímná láska.

Jak si tento svůj zdroj vyladit a co pro sebe můžeme udělat, o tom zase příště.

Nyní ještě na inspiraci můj „vitamín pro srdce“.

Vánoční a předvánoční čas miluji. A miluji krásu světa. A tak zdobím.  Zdobím vším, co mám, hlavně, aby to působilo vesele.  A nechce se mi to nějak moc promýšlet, shánět a nakupovat. Každý rok si říkám, že bych to chtěla estetičtější, ale prostě se mi nechce to nějak víc řešit. Včera mě ale uklidnil vnouček:  „Babičko, támhle to okýnko, jak jsou tam ty červené kytky, se mi moc líbí“. Tak jsme prošli vše, rozsvítili světýlka a já byla naprosto spokojená. Fakt jde jen o ty vitamíny krásy.

Přeji Vám všem ať je Váš svět v tomto čase co nejvíce nazdobený, co nejvíce veselý, a ať jste v něm s těmi, které milujete, strašně moc šťastní.