aneb Dnes mírně s nadsázkou
A další výtka pro mě. Tentokrát od přítele, kterého si velmi cením: prý to začíná být už hodně složité. To jsem neměla v plánu. Jasně problematika je opravdu složitá, a dokonce stále ještě toho moc nevíme. Ale život je jednoduchý. A moje práce s kineziologií One Brain je o tom, abychom se uměli orientovat v tom, co se s námi děje a uměli snadno, lehce a s nadhledem reagovat. Prostě, abychom naplno žili.
Takže se to pokusím uchopit trošku jinak.
V psychologii se užíval termín osobnostní profil. Lidově se tomu říká „letora“. Je o tom základním nastavení každého z nás. A rozdělení bylo na sangvinik, melancholik, cholerik a flegmatik. Dnes už je to hodně překonané, ale použít se to pořád dá.
Zásadní je, že každý z nás máme v sobě něco z každé této osobnosti. Něčeho víc, něčeho méně, no a pak podle toho svého nastavení, žijeme svůj osobitý život.
Zkusím to názorně předvést na svém vlastním prožitku.
Je nádherný podzim, který přímo vybízí na procházky do přírody. Tak si se tak hezky procházím, kochám se sluníčkem, zlatým listím a nádherně modrou oblohou. Užívám si. To bych mohla dát pod toho sangvinika. Jsou to silné emoce, prožitky, radost z života (on má i druhou stránku, když se ty emoce zase propadnou), ale tady jsem se opravdu cítila v té přátelské, mírumilovné, optimistické a vstřícné náladě ke všemu a ke všem.
Vrátila jsem se domů a tam jsem měla „pozdrav“. Oznamují mi, že se záloha na plyn zase zvedá, teď o 1300,- Kč měsíčně. V tom okamžiku se ve mně probudil cholerik. A to jsem si ještě vzpomněla, že jeden z lidí, kteří jsou za to odpovědní, mi poradí, že si mám vzít svetřík. Asi si myslí, že mám ještě nižší mozkovou kapacitu, než ona, a že bych sama na takové řešení fakt nepřišla. No mít někoho z nich po ruce, tak jsem v té chvíli určitě nebyla za dámu. Já si totiž teď už emoce dovoluji, a od přirozenosti jsem značně temperamentní.
Až vlna mé rozvášněnosti pominula, a zapnula se moje analytická mysl, uvědomila jsem si, že takhle ani už můj celý měsíční příjem na ty platby za energie nestačí. Já vlastním manžela, takže to zadotuje, ale je spousta lidí s příjmem, jaký mám v této době já, a ti už to nemají jak zvládnout. A plavně jsem vplynula do módu melancholika. Přišlo mi líto, že se tohle děje, „užila jsem si“ pocit té obrovské nespravedlnosti a bezmoci. A v myšlenkách prolétly i obavy, co bude dál, co moje děti, co všechny děti, co lidstvo, co planeta Země a tak dále….
Jediné, co se mi ve spojení s tímto prožitkem nějak nedostavilo, byl ten flegmatik. Tam asi moje základní nastavení hodně pokulhává.
A co z toho vyplývá? Asi nejméně moje poradenství potřebuje člověk, který má v sobě hodně sangvinika. A asi nejvíce je to člověk s převahou melancholika. Ale i ten cholerik uvítá, když nebude kvůli každé hlouposti „vyskakovat, jak čertík z krabičky“, a flegmatik si zase může pomoct, aby byl jeho život pestřejší a „živější“.
O tom, co je za tím vším, o energiích a vlivech okolí si povíme příště.
A na závěr ještě vitamín z podzimní procházky, aby se člověk naladil na tu svoji dobrou, radostnou a optimistickou vlnu.
