aneb Jak to vlastně máme se srdečním energetickým centrem
V minulých článcích jsme si povídali o jednotlivých energetických centrech – čakrách a já jsem slíbila, že na tu nejdůležitější si nechám celý další článek. Dnes tedy konečně srdeční čakra. Záměrně provokuji se slovem „nejdůležitější“. Jak může být v lidském těle něco nejdůležitější? Logicky ne. Ale když to vezmeme pocitově? To už je na zvážení.
Základním pohonem srdeční čakry totiž je láska.
Co si pod tím představit?
Srdce je náš opravdový střed, sídlo duše a naší pravé podstaty. Zde se setkávají energie všech ostatních čaker. Ze základní, druhé a třetí čakry sem proudí energie našeho JÁ. Je to obrovská silná zemní energie. My si ji uvědomujeme v prožitcích spojených s naším tělem, myslí, s naší osobností a s naším egem. A z páté, šesté a sedmé sem proudí energie kolektivní a vesmírné skutečnosti. My si je uvědomujeme ve vztazích s ostatními lidmi, v nápadech, myšlení, intuici atd.
Srdeční čakra je místem, kde prožíváme jednotu se sebou a se vším. Obohacuje naše vnímání o pocity opravdové lásky a něhy, radosti ze života, sebepřijetí, a ve vztahu k ostatním lidem a všemu okolnímu světu o odpuštění, soucit a ochotu pomáhat druhým. Dává nám schopnost přijímat a dávat. Je také místem odkud vychází naše léčivá síla, kterou můžeme použít pro sebe i pro podporu druhých.
Všechny ostatní čakry jsou závislé na toku energie ze srdce, podobně jako mozek a všechny orgány jsou závislé na krevním oběhu.
Pokud je srdeční čakra v nerovnováze, má málo energie nebo je tam disharmonie, vnímáme pocity odloučení, vnitřní samoty, nedostatku lásky. A točíme se v nekonečném kruhu hledání, jak tyto potřeby naplnit. Často to vede k obětování se ostatním jako cena za uznání, trpíme přílišnou oddaností a vzájemnou závislostí. Ztrácíme svobodu a nezávislost. Setkala jsem se s označením silné nerovnováhy jako „zlomené krvácející srdce“, a myslím, že to ten stav vystihuje.
Pokud popíráme přání vlastního srdce, vzniká na srdeční čakře blok. To vede k nedostatku lásky k sobě samému a neustálému hledání naplnění v lásce k jiné osobě. Je to velká „bolest srdce“. Nikdo nám nemůže nahradit to, co si sami sobě nedáme a nedovolíme.
Harmonická činnost srdeční čakry nám přináší pocity blažené radosti. Ve vědomí to prožíváme jako bytí v míru a klidu, a navenek vysíláme nesoupeřivost a otevření svého srdce všemu, co život dává.
Přirozeným citovým výlevem srdce je upřímná láska.
Jak si tento svůj zdroj vyladit a co pro sebe můžeme udělat, o tom zase příště.
Nyní ještě na inspiraci můj „vitamín pro srdce“.
Vánoční a předvánoční čas miluji. A miluji krásu světa. A tak zdobím. Zdobím vším, co mám, hlavně, aby to působilo vesele. A nechce se mi to nějak moc promýšlet, shánět a nakupovat. Každý rok si říkám, že bych to chtěla estetičtější, ale prostě se mi nechce to nějak víc řešit. Včera mě ale uklidnil vnouček: „Babičko, támhle to okýnko, jak jsou tam ty červené kytky, se mi moc líbí“. Tak jsme prošli vše, rozsvítili světýlka a já byla naprosto spokojená. Fakt jde jen o ty vitamíny krásy.
Přeji Vám všem ať je Váš svět v tomto čase co nejvíce nazdobený, co nejvíce veselý, a ať jste v něm s těmi, které milujete, strašně moc šťastní.
